Autor článku: Pavel Kosorin | Publikováno: 06.10.2014
POLITIKA:
Slibte, že zlepšíte kulturu!
6. října 2014 00:00
V záplavě
předvolebních happeningů považuji za nejabsurdnější požadavek brněnských
aktivistů, aby politici slíbili, že zlepší místní kulturu.
Výzvu, s níž
veřejně vystoupila absolventka gender studies (česky patrně „pohlavní studia“
nebo tak něco) podepsali „lídři stran kandidujících v obecních volbách“, kromě
sociální demokracie a lidovců. Pro mě je to dokladem skutečnosti, že mezi
signatáři žádní skuteční lídři nejsou. Protože pokud kandidát nedokáže vyhodit
ze dveří lobbistu, který chce vytvořit Program rozvoje kultury poté, co na
magistrátu vznikl draze zaplacený Program rozvoje kultury, neměl by kandidovat
ani do výboru společenství vlastníků bytových jednotek, natož do vedení druhého
největšího města v zemi.
Výzva
nazvaná NĚKOLIKATERO (jako by aktivisté nedokázali svých sedm bodů spočítat) je
nicméně úplně v pořádku. Žijeme v demokracii a démos má svaté právo požadovat
cokoli, včetně těch největších hříchů (třeba vyhazování veřejných peněz na takzvanou
kulturu). Neplatíme si občany, ale politiky. A platíme si je především proto,
aby (z)dravým selským rozumem rozlišovali blbosti od podstatných věcí. Aby se
postarali o to, že peníze ze společné pokladny nebudou odtékat na chléb a hry
pro ty, kterým se nechce pracovat nebo se neumí bavit za své, ale na školství,
zdravotnictví, sociální služby, bezpečnost a infrastrukturu. V kontextu Brna
tedy na rekonstrukci hlavního nádraží, výstavbu mateřských škol a dětských
hřišť namísto parkovišť, lepších chodníků, bezpečných cyklostezek, domu se
zvláštním režimem pro neumístitelné bezdomovce nebo třeba na funkční záchytku.
Peníze by
kulturní fronta měla v mnohem větší míře hledat tam, kde jsou, tedy tam, kde se
podniká kvůli nim. Tedy nikoli na ministerstvech, krajských úřadech a
magistrátech, ale v soukromém sektoru.
Když u nás v
rodině někdo napíše knížku nebo namaluje obraz, najde si soukromou firmu, která
mu jeho umělecký produkt pomůže dostat na veřejnost. Proč bychom měli žádat
město o dotaci?
Když chtějí
brněnští baptisté zrekonstruovat svoji modlitebnu, opravit svoji chalupu nebo
realizovat svůj misijní projekt, dají dohromady svoje peníze, které si vydělali
jako účetní, stavitelé, učitelé nebo členové filharmonie. Proč by měli žádat o
dotaci? Bratrská jednota baptistů jako jediná z tuzemských církví odmítla
církevní restituce. O co šlo? O nějakých dvě stě milionů hotových peněz. Stát
jim nabízel dvě stě mega a oni řekli Ne, děkujeme. Proč to udělali? Trpí snad
nějakou zvláštní poruchou? Nikoli, netrpí duševní poruchou, pouze si potrpí na
nezávislost a sebeúctu.
Dotace z
veřejných prostředků jsou velmi snadno získané peníze. Nemusíte léta tvrdě
pracovat a šetřit a riskovat, že vložíte svoje peníze do projektu, který
nakonec nevyjde podle vašich představ. Prostě vyplníte žádost, v patřičné
kolonce napíšete, kolik chcete a na co, a je to. Já vím, ty žádosti bývají
někdy hrozně komplikované, ale to přežijete. Nicméně si myslím, že pokud to jen
trochu jde, je třeba držet si od dotací odstup, a pokud to musí být, přijímat
je velmi střídmě a pouze na věci, které mají nějaký podstatný přesah.
Já sám jsem
z dotace v rámci evropského roku boje proti sociálnímu vyloučení (2010) mohl
napsat knížku rozhovorů s bezdomovci. Byl jsem za tu příležitost velmi vděčný.
Ale už druhé, rozšířené vydání, vzniklo díky laskavosti majitelů brněnských
firem (realitní kanceláře a cestovky). Teď připravuji anglickou verzi, na které
mi kromě realitky přispěl Exekutorský úřad.
Přeji všem návštěvníkům stránek misijní stanice Debora Apoštolské církve v Táboře hezký den. Oznamuji vám, že dosavadní vedoucí, Zdeněk Kašpárek, se odstěhoval v červnu roku 2015 se svou rodinou na Těšínsko. V současné době administruje stanici sbor Apoštolské církve v Českých Budějovicích. Lidem ve stanici slouží služebníci naší církve. Jednou za 14 dní dojíždíme na nedělní bohoslužbu. Křesťané táborského společenství se však scházejí ke společným bohoslužbám každý týden. Jako v době, kdy byl s nimi Zdeněk Kašpárek. Život stanice tedy nekončí. Jste pořád zváni na naše nedělní bohoslužby. Petr Škopek, 2. pastor AC Č. Budějovice.Publikováno: 30.11.-0001
Poslední aktualizace: 20.02.2018